BEZPEČNOSTNÍ SMĚRNICE SPČR 2016

Preambule

Bezpečnostní směrnice Svazu potápěčů České republiky (dále BS) jsou určeny pro rekreační potápění s dýchacími přístroji na stlačený vzduch. Pro potápění s umělými dýchacími směsmi, s regeneračními dýchacími přístroji (rebreathery), potápění v uzavřených prostorách včetně potápění pod ledem a potápění v jinak obtížných podmínkách je zapotřebí absolvování speciálního kurzu nebo školení a dodržování bezpečnostních pravidel v rámci tohoto kurzu uvedených.

Tyto BS obsahují soubor pravidel bezpečného potápění. Jejich dodržování se důrazně doporučuje všem potápěčům. Při potápěčském výcviku (není-li v platných Výcvikových směrnicích SPČR uvedeno jinak) a na akcích Svazu potápěčů České republiky, Svazu českých potápěčů a Svazu potápěčů Moravy a Slezska je dodržování BS povinné.

I. Obecná ustanovení

1. Potápěči dodržují omezující podmínky platné pro získaný kvalifikační stupeň.

2. Potápěči nechávají periodicky kontrolovat svůj zdravotní stav z hlediska způsobilosti k potápění; platnost lékařské prohlídky je 1 rok.

3. Potápěči se zásadně vyvarují potápění v případě, jsou-li jejich fyzické a/nebo psychické schopnosti sníženy nemocí, únavou, požitím alkoholu, drog či jinými okolnostmi.

4. Potápěči nesmí být k potápění nuceni.

5. Potápěči průběžně udržují své potápěčské dovednosti a fyzickou kondici.

6. Potápěči předcházejí potápěčským nehodám:

   a) pravidelnou potápěčskou praxí,

   b) procvičováním řešení krizových situací,

   c) odpovědným plánováním ponorů.

7. Potápěči podle svých možností dbají o ochranu životního prostředí.

II. Potápěčská výstroj

1. Potápěčská výstroj musí být funkční a účelná z hlediska plánovaného ponoru. Pro potápění ve volné vodě jsou jejími nezbytnými součástmi potápěčský nůž (případně jiný vhodný nástroj) a kompenzátor vztlaku; za kompenzátor vztlaku se nepovažuje suchý potápěčský oblek.

2. Potápěčská výstroj musí být řádně upevněná, uspořádaná a používaná tak, aby nehrozilo nebezpečí jejího poškození a/nebo zachycení.

3. Kompenzátorem vztlaku nelze nahrazovat zvedací zařízení.

4. Každý potápěč musí být vybaven

a) alternativním zdrojem dýchacího média, tzn. záložní plicní automatikou, záložním druhým stupněm plicní automatiky (oktopus) apod.,

b) zařízením pro měření tlaku dýchacího média,

c) přístroji pro určení hloubky a doby pobytu pod vodou nebo potápěčským počítačem.

5. Potápěčská bóje se používá, pokud je to účelné.

6. Při nižší horizontální viditelnosti pod vodou než 2 metry se používá spojovací úvazek.

III. Organizace potápění

1. Potápěči jsou obeznámeni s potápěčskými signály.

2. Před potápěním se potápěči seznámí:

a) s místními předpisy regulujícími potápěčskou činnost,

b) s přírodními podmínkami pro potápění,

c) se způsobem přivolání první pomoci a s umístěním barokomory.

 

3. Potápěči se potápějí v buddy týmech, tzn. ve dvojicích (v případě nutnosti v trojicích), ve kterých předem podrobně proberou plán ponoru, seznámí se navzájem s ovládáním své výstroje a dohodnou se na vzájemné signalizaci.

4. Před zanořením provedou potápěči v buddy týmu partnerskou kontrolu (buddy check) zaměřenou na správnost a dostatečnost:

a) otevření ventilů lahví,

b) tlaku v lahvích,

c) připojení plnicích hadic kompenzátorů vztlaku a suchých obleků,

d) funkce hlavních (primárních) i záložních 2. stupňů plicních automatik,

e) umístění a upevnění zátěže.

5. Při ponoru i na hladině potápěči mezi sebou udržují takovou vzdálenost, aby si byli schopni vzájemně pomoci v případě problému.

6. Potápěči nepřekračují hloubku 40 metrů.

7. Ponory se organizují tak, aby se při výstupu nemusela vykonávat stupňovitá dekomprese.

8. V případě, že stupňovitá dekomprese je při daném ponoru nevyhnutelná, je zapotřebí organizovat jej tak, aby nemusela být vykonána více než jedna dekompresní zastávka.

9. Po ponoru se potápěči vyvarují (s ohledem na aktuální stav zbytkového dusíku):

a) zvýšené fyzické námahy,

b) dehydratace,

c) zvětšování nadmořské výšky svého pobytu nebo letu letadlem.

 

IV. Akce většího rozsahu

1. Všichni účastníci potápěčské akce většího rozsahu musí být při jejím zahájení podrobně seznámeni s účelem a plánem akce, používanými signály a s plánem činnosti v případě mimořádné situace.

2. Na potápěčských akcích většího rozsahu a náročnějšího charakteru, u kterých zároveň hrozí nebezpečí vzniku dekompresní nemoci, je vhodná přítomnost:

a) zařízení pro poskytování kyslíku a obsluhy seznámené s jeho používáním,

b) záložního dýchacího přístroje.

3. Při potápěčských akcích většího rozsahu je vhodné vybrat z řad účastníků vedoucího potápěče, který organizuje činnost potápěčů pod vodou. Vedoucí potápěč musí být držitelem kvalifikace minimálně Potápěč CMAS P***.

V. Doprovodné plavidlo

1. Pro zajištění potápění ve větší vzdálenosti od břehu se používá vhodné doprovodné plavidlo.

2. Po dobu ponoru potápěčů musí na doprovodném plavidle být vystavena dobře viditelná vlajka A (Alpha) mezinárodního vlajkového kódu
     .

3. Na palubě doprovodného plavidla se nachází obsluha potřebná k manipulaci s plavidlem a záložní dýchací přístroj.

4. Vyžaduje-li situace použití motoru k pohonu doprovodného plavidla během ponoru, je nutno plout tak, aby nedošlo k ohrožení potápěčů.

5. Malými čluny není bezpečné vyplouvat na moře a velké vodní plochy při stavu hladiny, způsobené větrem o síle 4 a více ºBf.

VI. Nouzové situace

1. Dojde-li pod vodou ke ztrátě kontaktu s partnerem (partnery), omezí potápěči vzájemné hledání na dobu přibližně 30 sekund a vystoupí na hladinu za dodržení pravidel bezpečného výstupu.

2. V případě zdravotních potíží po ponoru je postiženému nutno poskytnout co nejrychleji první pomoc, podávat kyslík, pokud je to účelné a je k dispozici, zajistit odbornou zdravotnickou pomoc, případně zajistit léčbu v dekompresní komoře.